Teréza Nováková: Úlomky žuly

T. Nováková klene oblouk od raného přátelství s K. Světlou, přes kontakty s R. Svobodovou k dopisování s B. Benešovou – od vídeňského rodiště, přes intelektuální společnost v Litomyšli k útočišti ve východočeské Proseči – autorka velkých románů stejně jako krystalických povídek, v nichž se setkávají všechny tyto nevšední vlivy. Její Úlomky žuly vznikaly postupně a autorka se k nim stále vracela, k svým ženským hrdinkám s hlubokým vnitřním životem v determinovaném prostředí, které jsou permanentně ověřovaným tématem jejího díla.

Jaromír John: Večery na slamníku

Cyklus čtyřiačtyřiceti drobných povídek, monologů, scének, epistolárních vyprávění, reportážních črt a esejů Večery na slamníku, které Jaromír John (1882–1952) publikoval v období první světové války, vychází poprvé souborně v kriticky ověřeném vydání. Na rozdíl od jiných literárních děl, rovněž bezprostředně reagujících na válečné roky, nejsou Večery na slamníku jejich patetickou obžalobou. 

Jan Hus: Výbor z drobných českých spisů / České listy

Výbor z Husových menších šeských spisů, které vznikly mezi lety 1412 až 1415.

Svatopluk Čech: Výlety pana Broučka

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristicko-satirické „broučkiády“. Obsahuje všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1887), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do patnáctého století (1889) a M. Brouček na výstavě (1892).

Julius Zeyer: Vyšehrad – Troje paměti Víta Choráze

Julius Zeyer (1841–1901) patří k nejvýraznějším autorům lumírovské generace. Z jeho rozsáhlé tvorby, vycházející z novoromantismu a směřující k modernismu, vydala dosud Česká knižnice román Jan Maria Plojhar. Z autorovy veršované epiky nyní představujeme dvě díla, zastupující počátky i závěr básníkovy tvorby a zároveň polohu výpravně epickou i intimní. Vyšehrad (poprvé 1880, naše edice vychází z druhého vydání 1886) tvoří cyklus pěti básní: Libuše, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad a Lumír. Zeyer se v nich zahleděl do dávné české minulosti, inspirován pohanskými, římskými a keltskými mýty. Troje paměti Víta Choráze autor dokončil roku 1899, krátce před svou smrtí. V díle obsahujícím řadu autobiografických motivů je v konfliktu mezi láskou k ženě a k Bohu skryta jeho umělecká konfese. Svazek edičně připravila a komentář napsala Tereza Riedlbauchová.

Milota Zdirad Polák: Vznešenost přírody – Cesta do Itálie

Svazek připomíná dílo M. Z. Poláka z desátých a dvacátých let 19. století. V rámci obrozenské literatury představuje popisná báseň Vznešenost přírody významný pokus o náročnou poezii srovnatelnou s vrcholnými díly dobové evropské literatury. Průbojná skladba dnešního čtenáře zaujme především svým jazykovým novátorstvím a odvahou experimentovat. Cestopisná próza Cesta do Itálie je inspirovaná cestou, již Polák absolvoval jako pobočník rakouského podmaršálka Františka Kollera. Ve svém žánru představuje první velké dílo obrozenské prózy.

Josef Škvorecký: Zbabělci

Román Zbabělci, líčící osudy členů studentské džezové kapely v posledních dnech války v květnu 1945 na českém maloměstě, vyšel až deset let po svém vzniku v roce 1958 a provázela ho ostrá kritika z politických kruhů, takže do druhého vydání musel být přepracován. Naše edice se vrací k původnímu znění a komentář zachycuje všechny diference přepracované verze. Podařilo se tak zachytit v dokumentární podobě intimní dějiny textu i doby, v níž vznikal, a my se stáváme svědky dramatického zápasu nejen o tvůrčí svobodu, ale i o elementární lidskou čest.

Karel Klostermann: Ze světa lesních samot

Impulzem tohoto románu i celého Klostermannova díla nebyla v první řadě touha po individuálním uměleckém sebevyjádření, ale vědomá snaha zachytit genia loci určitého životního i přírodního prostředí - staré Šumavy.
Komentář naší edice zachycuje, jaký byl věcný základ Klostermannovy prózy a jak jsou jeho umělecké postupy podřízeny věcnému zachycení historicky rychle mizejícího živlu, v němž má své místo fantazie, pohádka, lidská vytrvalost, statečnost, zločin, tvrdá dřina, drsná příroda i její nevýslovná, obětí hodná krása.

Jiří Weil: Život s hvězdou – Na střeše je Mendelssohn – Žalozpěv za 77 297 obětí

Souborné vydání tří samostatných próz Jiřího Weila charakterizuje jeho dobově těžko zařaditelný, prožitkově složitý, střihový, výrazně pointovaný styl, umožňující zachytit celou skutečnost až do paradoxních poloh, i hlavní téma jeho díla: osudy českých Židů za protektorátu. V době svého vydání prošlo Weilovo dílo dramatickou kritikou i textovou cenzurou. Popis tohoto Weilova „případu“ v komentáři pomáhá pochopit historické souvislosti provozu českého literárního života v padesátých a šedesátých letech.

Rukopisy královédvorský a zelenohorský

Uvádíme nové komentované vydání domnělých staročeských veršovaných památek z doby národního obrození. Rukopisy, které měly doložit slavnou a demokratickou národní minulosti, sahající až do raného středověku, a idealistickou vizi vyspělé staročeské kultury, byly po svém „objevení“ (1817 a 1818) nadšeně přijaty a inspirovaly i několik dalších generací českých umělců. Až na konci 19. století prokázali vědci, odmítající falešné vlastenecké iluze, jejich nepravost – skutečnými původci byli zřejmě Václav Hanka a Josef Linda. Obě díla, na nichž dnes už neceníme „starobylost“, ale krásu básnického jazyka, uvádíme v klasickém převodu Kamila Bednáře, v transkripci původního nálezu a v prvním novočeském překladu, který pořídil Václav Hanka. Komentář rekapituluje spory o RKZ a představuje je jako svérázná umělecká díla.

Středověké legendy o českých světcích

Svazek Středověké legendy o českých světcích se vrací do raného a vrcholného středověku k počátkům vzdělanosti a písemnictví v našich zemích. Přináší legendy o věrozvěstech Konstantinu a Metoději, nejstarší české světici Ludmile, českých patronech Václavovi, Vojtěchovi a Prokopovi a nedávno kanonizované Anežce Přemyslovně.

Středověké legendy o českých světcích

Svazek Středověké legendy o českých světcích se vrací do raného a vrcholného středověku k počátkům vzdělanosti a písemnictví v našich zemích. Přináší legendy o věrozvěstech Konstantinu a Metoději, nejstarší české světici Ludmile, českých patronech Václavovi, Vojtěchovi a Prokopovi a nedávno kanonizované Anežce Přemyslovně. Tyto osobnosti, jak je v legendárním podání zachytili jejich současníci i další generace, po staletí významně formovaly českou křesťanskou tradici a představy o počátcích a osobitosti našich dějin. Staly se trvalou součástí národní kultury i historického vědomí a inspirací mnoha uměleckých děl. Původně staroslověnské a latinské texty z devátého až čtrnáctého století otiskujeme v novočeských překladech. Knihu edičně připravili a komentář napsali Jaroslav Kolár a Markéta Selucká.

Výsledky 85 - 96 z 101