Česká knižnice

V tomto svazku České knižnice vydáváme čtyři mravoučná a polemická díla předního představitele bratrské reformace, biskupa, básníka, překladatele, jazykovědce a hudebního teoretika Jana Blahoslava, která spojují erudici s múzičností a rétorickým uměním. Texty jsou opatřeny bohatým poznámkovým aparátem a propracovanými vysvětlivkami. Svazek obsahuje polemiky a traktáty: O původu a příčinách Jednoty bratrské (1547), Spis o zraku (1550), Filipika proti misomusům, to jest Corollarium additum anno 1567 d. 15. februarii a Vitia concionatorum, to jest Vady kazatelův (1571). Součástí svazku je také literárněhistorický komentář, který umožňuje i čtenáři, jenž není podrobně obeznámen s českou literaturou 16. století, lépe porozumět vydávaným dílům. Edici připravil Mirek Čejka, komentář Hana Bočková.

Cestopis Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621), který patří k nejzajímavějším českým literárním památkám doby vrcholného humanismu, dovršuje tradici domácích cestopisů o putování do Svaté země a Egypta.

Petr Chelčický (narozen kolem 1380, zemřel před rokem 1460) byl spolu s Janem Husem nejvýraznějším představitelem husitského myšlení. V České knižnici vychází jeho nejznámější traktát Síť víry. V něm ostře kritizuje existující podobu společnosti a formuluje svou náročnou představu opravdu křesťanského života. Svým ideálem dělné pospolitosti lidí, založené na křesťanské rovnosti všech, zanechal výraznou stopu v české i světové kultuře ještě i v 19. a 20. století (L. N. Tolstoj, T. G. Masaryk). Editor svazku Jaroslav Boubín připravil nové znění textu na základě tisku z roku 1521 a podle současných textologických zásad. Čtenáři tak po mnoha desetiletích dostávají do ruky nově připravený a kriticky ověřený text tohoto klasického díla české literatury. Součástí svazku je komentář a odkazy na biblické citace a parafráze.

Česká knižnice uvádí reedici jednoho z nejslavnějších děl české literatury Labyrint světa a ráj srdce. Komenského alegorické zobrazení marnivosti, ale i nebezpečí, nástrah, lstivosti a falše, nakonec však marnosti všeho počínání v obzorech veškerého jen světského světa, které vzniklo v roce 1623, je stále živé a aktuální. Samo částečně inspirováno triptychem Hieronyma Bosche Rajská zahrada podnítilo řadu nejen literárních ohlasů, ale i výtvarných reminiscencí přes Piranesiho či Maxe Ernsta až po Vladimíra Fuku. Naše edice vychází z posledního vydání za autorova života (Amsterodam 1663). Redakčně ji připravili Jaroslav Kolár a Markéta Selucká. Původní komentář Jaroslava Kolára aktualizoval přední komeniolog Tomáš Havelka. Kniha také obsahuje vysvětlivky k textu a překlady dnes již neznámých či zapomenutých výrazů starší češtiny.

Edice jednoho z nejslavnějších děl české literatury Labyrint světa a ráj srdce. Komenského alegorické zobrazení marnivosti, ale i nebezpečí, nástrah, lstivosti a falše, nakonec však marnosti všeho počínání v obzorech veškerého jen světského světa, které vzniklo v roce 1623, je stále živé a aktuální. Samo částečně inspirováno triptychem Hieronyma Bosche Rajská zahrada podnítilo řadu nejen literárních ohlasů, ale i výtvarných reminiscencí přes Piranesiho či Maxe Ernsta až po Vladimíra Fuku.

Mimořádný ediční čin České knižnice, týkající se literatury 17. století: Jezuitský kněz Jan Kořínek vydal v roce 1675 dílo-paměti, v němž zachytil Kutnou Horu nikoli ve své vlastní, ale v historické paměti do roku 1614. Jde o univerzální, mnohovrstevné, dílo s výraznými uměleckými ambicemi, popisující v širokém záběru duchovní i materiální život v slavném hornickém městě. Toto barokní dílo podrobili současní editoři všestranné analýze a vytvořili specifický model přístupu k časově odlehlému dílu při jeho zprostředkování současnému čtenáři.

Svazek obsahuje tři Michnovy významné soubory písní: Českou mariánskou muziku, Loutnu českou a Svatoroční muziku. Jakkoliv jsou Michnovy písňové texty určeny k hudební realizaci a těsně spojeny se svým nápěvem, tato edice chce upozornit na jejich slovesnou stránku, představit Michnu jako básníka a jeho texty jako poezii. V komentáři je pořízen detailní soupis Michnových motivů zakotvených v biblickém textu – srovnáním Michnovy hravé poezie s konstantním textem Bible lze zachytit příznačné rysy barokní poetiky.

Oldřich Prefát z Vlkanova, matematik, astronom a zkušený cestovatel, popsal ve své Cestě do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny z roku 1563 nejdelší ze svých četných putování – do Svaté země. Jeho cestopis se vyznačuje dobově příznačným barvitým líčením osobních příhod i systematickým renesančním zájmem o všechny skutečnosti i drobné detaily krajin, staveb, lidí či jejich činností. Cenné je zejména to, že autor zachytil soudobou praxi cestování do Svaté země, a dává tak nahlédnout i do praktického a finančního zajištění takové cesty.

Cenné dílo humanistické zábavné prózy 16. století, zachycující v poloze mravokárné alegorie jedno z oblíbených období církevního roku – masopust. Kniha poučuje o povaze masopustních nevázaností z pozice morálky měšťanstva, které bylo v té době určujícím při formování národní vzdělanosti; čtenář se zde potká s četnými exemply a příběhy, které nechávají nahlédnout do dobového života.

Svazek Středověké legendy o českých světcích se vrací do raného a vrcholného středověku k počátkům vzdělanosti a písemnictví v našich zemích. Přináší legendy o věrozvěstech Konstantinu a Metoději, nejstarší české světici Ludmile, českých patronech Václavovi, Vojtěchovi a Prokopovi a nedávno kanonizované Anežce Přemyslovně.

Svazek Středověké legendy o českých světcích se vrací do raného a vrcholného středověku k počátkům vzdělanosti a písemnictví v našich zemích. Přináší legendy o věrozvěstech Konstantinu a Metoději, nejstarší české světici Ludmile, českých patronech Václavovi, Vojtěchovi a Prokopovi a nedávno kanonizované Anežce Přemyslovně. Tyto osobnosti, jak je v legendárním podání zachytili jejich současníci i další generace, po staletí významně formovaly českou křesťanskou tradici a představy o počátcích a osobitosti našich dějin. Staly se trvalou součástí národní kultury i historického vědomí a inspirací mnoha uměleckých děl. Původně staroslověnské a latinské texty z devátého až čtrnáctého století otiskujeme v novočeských překladech. Knihu edičně připravili a komentář napsali Jaroslav Kolár a Markéta Selucká.

Tři příběhy s původně vznešenými ženskými hrdinkami, tradiční evropské středověké epické látky, které se pro svou širokou oblíbenost staly literárním základem pro pozdější lidová převyprávění a tzv. knížky lidového čtení. V nich je pak vedle původní literární látky zachycen představový okruh, zájmy, tužby i kulturní úroveň lidových šiřitelů. Potřeba knížek lidového čtení vykrystalizovala v českém prostředí od poloviny 17. do konce 18. století a jsou autentickým dokladem životního a kulturního obzoru českého lidového čtenáře. Knížky lidového čtení představovaly po více než dvě století neodmyslitelnou součást české slovesné kultury jako nenáročná četba širokých vrstev měst i venkova.