Česká knižnice

Komentovaný výbor, který společně s oběma sbírkami vydanými ještě za básníkova života – lyricky radostnými i pokornými verši Hosta do domu (1921) a sociálně vyhrocenou, baladickou notou Těžké hodiny (1922) – obsahuje i další skladby do sbírek nezařazené, např. stěžejní pásmo Svatý Kopeček (1921).

Svazek soustřeďuje tři čtenářsky nejoblíbenější prózy z rané tvorby Ladislava Fukse: Pan Theodor Mundstock (1963), Spalovač mrtvol (1967) a Cesta do zaslíbené země (1969).

Vydání v České knižnici reprezentuje Jana Zábranu v roli svébytného básníka a prozaika. Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968 pod názvem Lynč) rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969–1971. Do prozaické části svazku bylo soustředěno všech třináct doposud známých Zábranových povídek z padesátých let.

Z vrcholné prozaické tvorby Karla Poláčka vybíráme dva humoristické romány s charakteristickými prvky autorovy osobité jazykové komiky, v nichž prostřednictvím jemné nadsázky, opakujících se promluv, frází a klišé detailně prozkoumal mentalitu českého maloměsta a obnažil konvenčnost, omezenost a nesmyslnost lidských postojů.

Čtyři z nejznámějších her Jiřího Voskovce a Jana Wericha. 

 

Básnickou tvorbu Josefa Kainara představujeme čtyřmi vrcholnými knihami z let čtyřicátých a posléze šedesátých.

Dva romány, charakteristické pro obě nejvýznamnější období tvorby Egona Hostovského.

Vrcholná dramatická díla Václava Havla.

Cyklus čtyřiačtyřiceti drobných textů reflektujících první světovou válku očima vojáků. 

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let.

Výbor přináší průřez povídkovou tvorbou Jana Čepa.

Pětice sbírek představuje Julišovu vizuální a experimentální poezii.