Česká knižnice

Vydání v České knižnici reprezentuje Jana Zábranu v roli svébytného básníka a prozaika. Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968 pod názvem Lynč) rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969–1971. Do prozaické části svazku bylo soustředěno všech třináct doposud známých Zábranových povídek z padesátých let.

Z vrcholné prozaické tvorby Karla Poláčka vybíráme dva humoristické romány s charakteristickými prvky autorovy osobité jazykové komiky, v nichž prostřednictvím jemné nadsázky, opakujících se promluv, frází a klišé detailně prozkoumal mentalitu českého maloměsta a obnažil konvenčnost, omezenost a nesmyslnost lidských postojů.

Čtyři z nejznámějších her Jiřího Voskovce a Jana Wericha. 

 

Básnickou tvorbu Josefa Kainara představujeme čtyřmi vrcholnými knihami z let čtyřicátých a posléze šedesátých.

Dva romány, charakteristické pro obě nejvýznamnější období tvorby Egona Hostovského.

Vrcholná dramatická díla Václava Havla včetně Zahradní slavnosti, Žebrácké opery a Audience.

Cyklus čtyřiačtyřiceti drobných textů reflektujících první světovou válku očima vojáků. 

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let.

Výbor přináší průřez povídkovou tvorbou Jana Čepa, tak jak byla prvně publikována mezi lety 1926–1953 v knihách Dvojí domov, Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť, Modrá a zlatá, Tvář pod pavučinou, Polní tráva a Cikáni. Za výchozí text edice bylo vzato samizdatové vydání z roku 1983.

Pětice sbírek představuje Julišovu vizuální a experimentální poezii.

Vrcholné románové dílo Jaroslava Durycha, hodnotově odkazující ke katolickému baroku.

Výbor přináší dvě knihy povídek z prvního období autorčiny tvorby a její nejznámější román.