Česká knižnice

Jakub Arbes dodával svým prózám nejen spád a napětí, ale i jistou tajemnost a intelektuální zápletku. Stal se tak tvůrcem žánru, který sám nazýval „epizoda z románu“, „malý román“ či „filozofická novela“, Jan Neruda pak tento Arbesův útvar nazval „romanetem“. Svazek přináší romaneta Svatý Xaverius, Sivooký démon, Zázračná madona, Ukřižovaná a Newtonův mozek.

Náš výbor chce zprostředkovat dnešním českým čtenářům myšlenkový odkaz velkého osvícenského učence a kazatele Bernarda Bolzana tak, jak se jeví v jeho exhortách, kázáních určených především univerzitním studentům, v nichž se tento kněz a pedagog vyjadřoval k aktuálním problémům své doby z pozic náboženských a etických. Překlad z originální němčiny se snaží uchovávat ráz svébytného řečnického projevu z první čtvrtiny 19. století, ovšem tak aby byl sdělný pro současného čtenáře.

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristicko-satirické „broučkiády“. Obsahuje všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1887), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do patnáctého století (1889) a M. Brouček na výstavě (1892).

Druhý svazek z díla Viktora Dyka zachycuje v reprezentativním výběru jeho dílo dramatické, hry Zmoudření Dona Quijota a Veliký Mág, a jeho prózy, ranou povídku Stud, povídkový soubor Píseň o vrbě a novelu Krysař, prozaický vrchol Dykova díla. Naše edice usiluje o to, uvést pro současné generace do konkrétnějších historických souvislostí jeho dodnes hraná a vydávaná díla, a tak v celku restaurovat obraz této výrazné, silné i kontroverzní osobnosti českého uměleckého a společenského života.

První ze dvou svazků z díla Viktora Dyka je věnován jeho poezii. Obsahuje pět básnických sbírek: Milá sedmi loupežníků, Giuseppe Moro, Noci Chiméry, Okno a Domy. Těmito básnickými sbírkami chceme představit vlastní obsah Dykovy poezie, žijící dodnes v povědomí literární historie svým legendárním dobovým působením. Dramatická cesta básníka od symbolistně dekadentních počátků k výrazné političnosti spojené s protirakouským bojem a s politikou nově vzniklého státu dokládá soudobou atmosféru.

Tato edice představuje osobnost Karla Jaromíra Erbena jeho dvěma pro český kontext nejvýznamnějšími díly – souborem epických básní Kytice a Českými pohádkami. Karel Jaromír Erben vytvořil toto své svrchovaně umělecké dílo na základě intenzivní sběratelské činnosti a podrobného vědeckého studia slovanských národopisných pramenů. Generacím českých čtenářů jsou důvěrně známé tyto Erbenovy texty připomínající obsahem i tvarem lidovou slovesnost, v nichž jsou přitom odborně respektuhodně zachyceny motivy slovanské mytologie.

Karel Jaromír Erben (1811–1870) se jako většina kulturních osobností českého obrození uplatnil nejen jako slovesný umělec, ale i jako vědec (folklorista, filolog, historik) a jako sběratel a vydavatel lidové slovesnosti (písně, pohádky, obyčeje). S touto mnohostrannou činností souvisí i dvě jeho nejvýznamnější literární díla, jejichž reedici přinášíme, Kytice a České pohádky. Kytice poprvé vyšla roku 1853, druhé rozšířené vydání 1861, třetí autor již připravoval k tisku, ale vyšlo až několik měsíců po jeho smrti. České pohádky Erben uveřejňoval jednotlivě od roku 1844, souborně poprvé vyšly až posmrtně 1905 péčí Václava Tilleho. V Erbenových básních a pohádkách nevystupují reálie soudobého života, jejich posláním je vyslovit duši národa a nadosobní mravní řád. K vydání připravil a komentář napsal Mojmír Otruba, aktualizoval Tomáš Stejskal.

Pět oddílů beletritické tvorby novináře a spisovatele Karla Havlíčka.

Soubor povídek z celého povídkového díla Ignáta Herrmanna od sklonku sedmdesátých let 19. století do dvacátých let století dvacátého, motivovaný pořadatelovou oblibou Ignáta Herrmanna a zájmem o jeho povídkářské umění. Vznikl tak osobně pojatý průřez čtenářsky vděčnými povídkami mistra vlídné drobnokresby pražského prostředí, nepostrádající humor, soucítění ani ironii, – pozorovatele světa drobných obyvatel domů a dvorů, od domovníků, přes rodiny řemeslníků a obchodníků s manželkami a dcerami na vdávání, po vdovy, staré mládence a podivíny.

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury.

Jiráskovy Staré pověsti české byly původně určeny jako četba pro děti a autor byl v prvním, sešitovém vydání uveden položkou „Vypravuje Alois Jirásek“. Od doby svého vzniku v r. 1894 toto všeobecně důvěrně známé dílo zprostředkovávalo celým generacím národní mýtus a žilo spíše autonomním životem historických pověstí. Komentář naší edice si klade otázku po literární genezi tohoto textu – po inspiraci, pramenech, metodě, zařazení v uměleckém vývoji velkého romanopisce – a zachycuje i průběh a proměny jeho výjimečné recepce.

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury.