Česká knižnice

Svazek pokrývající klíčové body Tylovy dramatické tvorby přináší šest dramat různých žánrů, od tragédie vysokého stylu Čestmír po dramatickou báchorku Strakonický dudák.

Z díla Josefa Topola vybíráme pět her, vystihujících konstantní témata jeho tvorby: zobrazení rozpadu světa, v němž byl člověk pevně svázán s přírodou, a zachycení složitosti mezilidské komunikace.

Druhé, revidované vydání souboru fejetonů a příhod, v nichž Josef Václav Sládek seznamoval soudobou českou veřejnost se svými zážitky z cesty po Severní Americe. Soubor je uspořádán chronologicky, aby věrně rekonstruoval Sládkovo putování po Spojených státech, kam z politických, ekonomických nebo osobních důvodů mířily v šedesátých letech 19. století vlny emigrantů ze střední Evropy.

Březinovu básnickou cestu od mytologizace bolesti ke stupňované abstraktnosti, od individuální melancholie k nadosobní harmonii vytyčilo pět v rozmezí let 1895–1901 vydaných básnických knih (Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce), které i s torzem šesté, nedokončené sbírky obsahuje přítomný svazek.

První ucelená moderní edice českojazyčného spisu katolického kněze a historiografa 17. století. Tato ve své době zcela ojedinělá „vědecká práce v domácím jazyce“ se stala nejen zdrojem poučení, ale rovněž i sebeidentifikace tehdejších čtenářů, a tak na Moravě převzala úlohu, kterou v Čechách plnila o století starší Kronika česká Václava Hájka z Libočan.

Reedice povídkového výboru dokládajícího rozmarnou různorodost humoristovy beletristiky i její dobově příznačné inspirační zdroje.

Komentovaný výbor, který společně s oběma sbírkami vydanými ještě za básníkova života – lyricky radostnými i pokornými verši Hosta do domu (1921) a sociálně vyhrocenou, baladickou notou Těžké hodiny (1922) – obsahuje i další skladby do sbírek nezařazené, např. stěžejní pásmo Svatý Kopeček (1921).

Svazek soustřeďuje tři čtenářsky nejoblíbenější prózy z rané tvorby Ladislava Fukse: Pan Theodor Mundstock (1963), Spalovač mrtvol (1967) a Cesta do zaslíbené země (1969), které došly ocenění nejen u nás, ale v nejrůznějších překladech překročily i hranice mnoha evropských států

Reedice kritického vydání Zbabělcp (1958), které vyšlo jako třetí svazek České knižnice v roce 1998. Pro přítomné vydání editor Michael Špirit text románu text Zbabělců znovu přehlédl a také aktualizoval a významně rozšířil svůj komentář, v němž podrobně dokumentuje vznik a dobový ohlas románu i jeho textové proměny.

Vydání v České knižnici reprezentuje Jana Zábranu v roli svébytného básníka a prozaika. Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968 pod názvem Lynč) rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969–1971. Do prozaické části svazku bylo soustředěno všech třináct doposud známých Zábranových povídek z padesátých let.

Žánrově i tematicky široce pojatý soubor hagiografické a meditativní tvorby Fridricha Bridela soustřeďuje nejen autorovu písňovou poezii lyrickou a epickou, ale i rozsáhlé básnické skladby nábožensky vzdělávacího a kontemplativního charakteru. 

Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce.