Česká knižnice

Vydání v České knižnici reprezentuje Jana Zábranu v roli svébytného básníka a prozaika. Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968 pod názvem Lynč) rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969–1971. Do prozaické části svazku bylo soustředěno všech třináct doposud známých Zábranových povídek z padesátých let.

Žánrově i tematicky široce pojatý soubor hagiografické a meditativní tvorby Fridricha Bridela soustřeďuje nejen autorovu písňovou poezii lyrickou a epickou, ale i rozsáhlé básnické skladby nábožensky vzdělávacího a kontemplativního charakteru. 

Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce.

Z vrcholné prozaické tvorby Karla Poláčka vybíráme dva humoristické romány s charakteristickými prvky autorovy osobité jazykové komiky, v nichž prostřednictvím jemné nadsázky, opakujících se promluv, frází a klišé detailně prozkoumal mentalitu českého maloměsta a obnažil konvenčnost, omezenost a nesmyslnost lidských postojů.

Náš výbor kázání je koncipován jako pestrá cesta Čechami 18. století. Společně navštívíme barokní hospody i kostely, knížecí dvory, měšťanské domy, soudní síně i venkovské statky a zahrady.

 

První český román — Vesnický román! Je tomu právě 150 let, co kniha opustila Grégrovu tiskárnu.

Čtyři z nejznámějších her Jiřího Voskovce a Jana Wericha. 

 

Nejznámější české pověsti vycházejí jako upravená reedice vydání z roku 2001.

Stý svazek České knižnice přináší románovou prvotinu Jáchyma Topola Sestra, výjimečné dílo české prózy konce 20. století.

Výbor z Husových menších šeských spisů, které vznikly mezi lety 1412 až 1415.

Pět oddílů beletritické tvorby novináře a spisovatele Karla Havlíčka.

Šest stěžejních veseloher z Klicperova raného tvůrčího období.