Česká knižnice

František Bílek: Vedra, 1901

tempera, uhel, plátno; 120 × 205 cm
Galerie hlavního města Prahy, inv. č. K-2974
Reprofoto © Galerie hlavního města Prahy, 2021

Antonín Procházka: Hráči, 1907–1908

tuš, pastelky, papír; 18,9 × 25,4 cm
Národní galerie, Praha, inv. č. K 40130
Fotografie © Národní galerie Praha, 2021

Karel Nepraš: Velký dialog, 1966

drát – textil – laminát – lak – kov
výška 145 cm x šířka 190 cm x hloubka 83 cm
Národní galerie Praha, inv. č. P 5327
© Karel Nepraš — dědicové, 2021
© Národní galerie Praha, 2021

Obraz použit na obálce svazku:
Ladislav Fuks: Tři prózy

Jan Rambousek: Konec (z cyklu Spodina), 1921

lept; šířka 27,5 cm x celková výška 37 cm
Moravská galerie, inv. č. C_7438
Reprofoto © Moravská galerie v Brně, 2021

Obraz použit na obálce svazku:
Jiří Wolker: Básně

Libor Fára: Rytmus, 1959

koláž; 79 × 51 cm
soukromá sbírka
© Libor Fára – dědicové, 2020

Samuel Weishun podle Karla Škréty: ilustrace k univerzitní tezi Davida Zikmunda Sensta, 1647

mědiryt, 16,5 × 12 cm
Národní knihovna ČR, Praha, 49 C 79/11
Reprofoto © Národní knihovna ČR, 2020

Obraz použit na obálce svazku:
Fridrich Bridel: Hymny, písně, legendy

František Bidlo: Vzpomínka na Prahu. Věnováno Georgu Groszovi, 1926

tuš, papír, 540 x 400 mm
Kutná Hora: Galerie Středočeského kraje, inv. č. K 1724
© Reprofoto © GASK – Sbírka Galerie Středočeského kraje, 2020

Obraz použit na obálce svazku:
Karel Poláček: Okresní město – Bylo nás pět

Václav Vavřinec Reiner: Oslavení srdce Bolestné Panny Marie, identifikovaného se srdcem Ježíšovým, 1735

freska, Dobrá Voda u Českých Budějovic, farní a poutní kostel Panny Marie Bolestné
Foto © Martin Mádl - Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., 2019

Obraz použit na obálce svazku:
Bůh mně ústa má otevříti může

Wilhelm Riedel: Stádo krav na pastvě, 1866

olej, plátno, 24 × 40,5 cm
Národní galerie, Praha, O 4262
Reprofoto © Národní galerie v Praze, 2019

Obraz použit na obálce svazku:

Karolina Světlá: Vesnický román

Světlou a Riedela spojují dvě protilehlé strany hory Ještěd a zároveň dvě jazykové strany kultury tehdejších Českých zemí. Riedel, pocházející z úspěšné německé sklářské rodiny z Jizerských hor strávil sice velkou část svého krátkého života na dlouhých pobytech v Německu, Francii či Itálii, neopomněl ale pravidelně posílat svá díla na pražské výstavy – a tam také jeho obrazy velmi kladně hodnotil i Jan Neruda, především krajiny francouzského školení a sklad barev. Obraz z roku 1866, tedy v podstatě totožný s dobou vzniku Vesnického románu, pochází z pobytu na francouzském venkově u Soběslava Pinkase. Jeho horizontální plány i škála barev v nich vycházejí ze starších tradic, nový je ale skicovitý charakter s patrnými rychlými tahy štětce. Nedávný vynález hotových olejových barev v tubě otevřel i Riedelovi možnost pracovat v plenéru na zachycení světla a aktuální atmosféry. Vytváří tu iluzi, že se nejedná o pečlivě promyšlenou kompozici, ale jakoby reálný pohled na skutečné dění, na okamžik vytržený z běžných denních činností na dvoře statku.

Zpracovala Stanislava Fedrová

Adolf Kašpar: Příjezd babičky na Staré bělidlo

Reprofoto © Moravská zemská knihovna v Brně, 2017

Joža Úprka: Nedělní ráno, 1896

olej, plátno
Reprofoto © Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2011

Obraz použit na obálce svazku:
Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi (díl I)

Veraikon svatovítský, 1400/1440

Reprofoto © Správa Pražského hradu, Jiří Kopřiva, 2018

Josef Matěj Navrátil: nástěnná malba, 1847

divadelní salonek Vávrova domu v Praze, 1847
Reprofoto © Poštovní muzeum Praha, 2018

František Gellner: Ilustrace ke Křtu svatého Vladimíra, 1904

kresba ze samostatného vydání skladby
Praha, S. K. Neumann 1904

Obraz použit na obálce svazku:
Karel Havlíček: Básně a prózy