Josef Čapek: Lelio – Pro delfína – Stín kapradiny – Kulhavý poutník

Tento svazek obsahuje kromě souboru aforismů Psáno do mraků celé samostatné prozaické dílo Josefa Čapka. Vzniká tak pozoruhodný obraz jeho tvůrčího vývoje – od válečného zoufalství, které se projevilo v Leliovi ztotožněním předmětné skutečnosti a chaosu a východiskem ve snové niternosti, přes optiku dětského světa, příběh viny a trestu ve Stínu kapradiny, k rezignaci na principy epické beletrie a k příklonu k reflexivnímu přístupu k existenciální problematice, který nechává nahlédnout i do základů osobnosti velkého malíře.

Josef Václav Sládek: Má Amerika

Soubor fejetonů a příhod, psaných v letech 1871–1892, v nichž Josef Václav Sládek informoval českou čtenářskou veřejnost o svých zážitcích z cesty po Severní Americe v letech 1868–1870. První pokus souhrnně zachytit a představit tuto cestu učinil Sládkův životopisec F. Strejček, když čtenářům předložil sbírku Sládkových fejetonů Americké obrázky. Naše vydání fejetonů je oproti Strejčkově edici uspořádáno chronologicky a rekonstruuje tak, jak o své cestě na zkušenou na nadějíplný kontinent postupně  české čtenáře informoval sám autor.

Vavřinec Leandr Rvačovský: Massopust

Cenné dílo humanistické zábavné prózy 16. století, zachycující v poloze mravokárné alegorie jedno z oblíbených období církevního roku – masopust. Kniha poučuje o povaze masopustních nevázaností z pozice morálky měšťanstva, které bylo v té době určujícím při formování národní vzdělanosti; čtenář se zde potká s četnými exemply a příběhy, které nechávají nahlédnout do dobového života.

Fráňa Šrámek: Modrý a rudý – Stříbrný vítr – Léto – Splav

Svazek z díla Fráni Šrámka obsahuje čtyři vybraná díla z počátečního a středního období jeho tvorby, tak aby postihla charakteristické rysy jeho umělecké individuality a naznačila, jaký je jeho přínos literárnímu vývoji. Kniha zahrnuje básnickou sbírku Modrý a rudý, ze Šrámkova anarchistického a antimilitaristického období, u Šrámka nepominutelný román Stříbrný vítr, lyrické drama Léto a vitalistickou básnickou sbírku Splav. Komentář podrobně zachycuje okolnosti vzniku těchto děl a zejména hojnou, složitou a mnohdy dramatickou dobovou recepci.

Jaroslav Hašek: Moje zpověď a jiné povídky

Editorsky vytvořený soubor povídek nejvýznamnějšího českého humoristického autora, který zachycuje v „laboratorní“ podobě typ a podstatu Haškova humoru. Soubor se orientuje na literárně zralé beletristické texty, tedy na „to nejlepší“. Chronologické uspořádání jednotlivých povídek pak dává tušit dobové inspirační zdroje.

Ignát Herrmann: Nedělní povídky

Soubor povídek z celého povídkového díla Ignáta Herrmanna od sklonku sedmdesátých let 19. století do dvacátých let století dvacátého, motivovaný pořadatelovou oblibou Ignáta Herrmanna a zájmem o jeho povídkářské umění. Vznikl tak osobně pojatý průřez čtenářsky vděčnými povídkami mistra vlídné drobnokresby pražského prostředí, nepostrádající humor, soucítění ani ironii, – pozorovatele světa drobných obyvatel domů a dvorů, od domovníků, přes rodiny řemeslníků a obchodníků s manželkami a dcerami na vdávání, po vdovy, staré mládence a podivíny.

Jaroslav Havlíček: Neviditelný

Ve svém románě Neviditelný z roku 1937 zachycuje postavu mladého, sobeckého a vypočítavého muže, který s chladnou sebeironií líčí svůj životní příběh, jímž se dovršuje zhouba jeho rodiny stižené rodovou kletbou - dědičným šílenstvím. Z díla prozaika Jaroslava Havlíčka se dodnes těší mimořádné čtenářské pozornosti zejména jeho pronikavé psychologické romány, v nichž se projevuje jeho umění nelítostné analytické psychologičnosti a groteskní tragičnosti.

Zdeněk Němeček: New York: zamlženo

Autor v románu zachytil na mnoha událostech, příhodách, postavách a osudech způsob, možnosti i specifičnost života těchto českých krajanů za oceánem, jeho předpokladů a východisek – román je tak cenným příspěvkem k pochopení emigrace vůbec. Rozsáhlý román někdejšího legionáře, později diplomata, poúnorového politického exulanta a spolupracovníka stanice Svobodná Evropa (1894–1957) z roku 1932 obsáhl v dokumentárním pohledu zkušenosti zejména ekonomických imigrantů z počátku 20. století se severoamerickým prostorem.

Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník – Golet v údolí

Zájem autorů naší literatury o tehdejší nejvýchodnější část Československa, Podkarpatskou Rus, vrcholil ve třicátých letech 20. století. Panenská příroda a složité etnické poměry místního obyvatelstva, věrného nejrůznějším tradicím patriarchálního světa, poutaly zájem etnografický, osvětový i umělecký. Olbrachtovy práce tvoří umělecký vrchol zpracování těchto témat. V románu Nikola Šuhaj loupežník zachytil Ivan Olbracht baladicky pojatého lidového hrdinu srostlého s horami Podkarpatska, ve sbírce tří povídek Golet v údolí pak vykreslil osudovou i poetickou atmosféru Podkarpatska, jež se otiskuje do osudů svého židovského obyvatelstva. 

Karel Sabina: Novely

Tři novely vybrané z rozsáhlého a různorodého díla Karla Sabiny (1813 až 1877) přibližují dnešnímu čtenáři autorův tvůrčí vývoj a rovněž poukazují na jeho nezanedbatelný vliv na formování české literatury v její tematické i žánrové rozmanitosti.

Viktor Dyk: Pět básnických knih

První ze dvou svazků z díla Viktora Dyka je věnován jeho poezii. Obsahuje pět básnických sbírek: Milá sedmi loupežníků, Giuseppe Moro, Noci Chiméry, Okno a Domy. Těmito básnickými sbírkami chceme představit vlastní obsah Dykovy poezie, žijící dodnes v povědomí literární historie svým legendárním dobovým působením. Dramatická cesta básníka od symbolistně dekadentních počátků k výrazné političnosti spojené s protirakouským bojem a s politikou nově vzniklého státu dokládá soudobou atmosféru.

Marie Pujmanová: Pod křídly – Pacientka doktora Hegla – Předtucha

Marie Pujmanová (1893–1958) pocházela z kultivované pražské rodiny. Jako prozaička vynikala uměním jemné psychologické analýzy. Od druhé poloviny třicátých let 20. století se hlásila k socialistickému realismu. Za živější a umělecky zdařilejší než její sociální romány však považujeme díla, v nichž se soustředila k nitru svých hrdinů, zejména dětí a dospívajících. K nim patří prvotina Pod křídly (1917, několikrát přepracováno), inspirovaná harmonickým prostředím babiččina patriarchálního domu, román Pacientka doktora Hegla (1931, 1940), v němž využila a přehodnotila některé motivy dívčí četby, a novela Předtucha (1942), líčící první milostné probuzení a zrání. Edice Emila a Marie Lukešových vychází ze čtvrtého vydání knihy Pod křídly z roku 1947 a z prvního znění Pacientky doktora Hegla, nepoznamenaných autocenzurou.

Výsledky 49 - 60 z 101