Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Putování aneb Cesta z království českého...

Cestopis Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621), který patří k nejzajímavějším českým literárním památkám doby vrcholného humanismu, dovršuje tradici domácích cestopisů o putování do Svaté země a Egypta.

Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi I–II

Bratři Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové prosluli jako spoluautoři dvou děl, která se výrazně zapsala do české literatury. Zatímco hlavním autorem dramatu Maryša (1894) byl mladší Vilém, Rok na vsi (1903–1904) byl rozhodující měrou dílem staršího Aloise. Ten působil jako učitel na jihomoravském venkově, od konce osmdesátých let 19. století byl správcem školy v Divákách na Slovácku. Zde poskytl útočiště svým třem bratrům včetně Viléma. Právě Diváky se staly hlavní inspirací rozsáhlého románu s podtitulem Kronika moravské dědiny. V kalendářním cyklu roku od října do září zobrazuje svět a život fiktivní vesnice Habrůvka, členěný rytmem ročních období, zemědělské práce, křesťanských svátků, slavností a dalších událostí místního života.

Jakub Arbes: Romaneta

Jakub Arbes dodával svým prózám nejen spád a napětí, ale i jistou tajemnost a intelektuální zápletku. Stal se tak tvůrcem žánru, který sám nazýval „epizoda z románu“, „malý román“ či „filozofická novela“, Jan Neruda pak tento Arbesův útvar nazval „romanetem“. Svazek přináší romaneta Svatý Xaverius, Sivooký démon, Zázračná madona, Ukřižovaná a Newtonův mozek.

Václav Řezáč: Rozhraní

Rozhraní je vlastně románem o vzniku románu: vypráví o profesoru obchodní školy, jenž se rozhodl napsat román o slavném herci. Při psaní se jeho vlastní osudy splétají s osudy jeho románového hrdiny tak, že mimoděk přejímá některé jeho povahové rysy a vidí se v něm, jako by byl jeho vlastním obrazem. Pro dílo Václava Řezáče je charakteristický paradox, s nímž není v české literatuře sám: ve třicátých a čtyřicátých letech autor pozoruhodných psychologických románů, jedněch z nejlepších v české literatuře, sledujících působení zla v lidských duších, v padesátých letech autor ideologických tezovitých románů o poválečném osídlování pohraničí.

Jáchym Topol: Sestra

Stý svazek České knižnice přináší románovou prvotinu Jáchyma Topola Sestra, výjimečné dílo české prózy konce 20. století.

Petr Chelčický: Síť víry

Petr Chelčický (narozen kolem 1380, zemřel před rokem 1460) byl spolu s Janem Husem nejvýraznějším představitelem husitského myšlení. V České knižnici vychází jeho nejznámější traktát Síť víry. V něm ostře kritizuje existující podobu společnosti a formuluje svou náročnou představu opravdu křesťanského života. Svým ideálem dělné pospolitosti lidí, založené na křesťanské rovnosti všech, zanechal výraznou stopu v české i světové kultuře ještě i v 19. a 20. století (L. N. Tolstoj, T. G. Masaryk). Editor svazku Jaroslav Boubín připravil nové znění textu na základě tisku z roku 1521 a podle současných textologických zásad. Čtenáři tak po mnoha desetiletích dostávají do ruky nově připravený a kriticky ověřený text tohoto klasického díla české literatury. Součástí svazku je komentář a odkazy na biblické citace a parafráze.

Karel Michal: Soubor díla

Souborné vydání díla prozaika Karla Michala vzniklo se záměrem pokusit se edičně a interpretačně uchopit předčasně uzavřené dílo autora, jehož generace dodnes tvoří literární současnost. Tradičně bývalo zvykem po smrti výrazných osobností pořídit nejprve zevrubný životopis, který tvořil zpravidla podklad pro pozdější, odstupem objektivizovanou interpretaci. Naše edice obsahuje vedle vydaných děl i všechny dostupné texty z pozůstalosti a komentář je zaměřen na všestranné zachycení Michalovy biografie. Zbývá interpretovat.

Jan Kořínek: Staré paměti kutnohorské

Mimořádný ediční čin České knižnice, týkající se literatury 17. století: Jezuitský kněz Jan Kořínek vydal v roce 1675 dílo-paměti, v němž zachytil Kutnou Horu nikoli ve své vlastní, ale v historické paměti do roku 1614. Jde o univerzální, mnohovrstevné, dílo s výraznými uměleckými ambicemi, popisující v širokém záběru duchovní i materiální život v slavném hornickém městě. Toto barokní dílo podrobili současní editoři všestranné analýze a vytvořili specifický model přístupu k časově odlehlému dílu při jeho zprostředkování současnému čtenáři.

Alois Jirásek: Staré pověsti české

Jiráskovy Staré pověsti české byly původně určeny jako četba pro děti a autor byl v prvním, sešitovém vydání uveden položkou „Vypravuje Alois Jirásek“. Od doby svého vzniku v r. 1894 toto všeobecně důvěrně známé dílo zprostředkovávalo celým generacím národní mýtus a žilo spíše autonomním životem historických pověstí. Komentář naší edice si klade otázku po literární genezi tohoto textu – po inspiraci, pramenech, metodě, zařazení v uměleckém vývoji velkého romanopisce – a zachycuje i průběh a proměny jeho výjimečné recepce.

Alois Jirásek: Staré pověsti české

Nejznámější české pověsti vycházejí jako upravená reedice vydání z roku 2001.

Karel Čapek: Tři hry

Po Čapkovi romanopisci, jehož Česká knižnice prezentovala trilogií Hordubal, Povětroň a Obyčejný život, se Karel Čapek představuje jako dramatik. Právě svými dramaty s utopickými a fantastickými náměty dosáhl Karel Čapek už ve dvacátých letech 20. století evropské proslulosti. Svazek obsahuje tři vrcholná autorova dramata z různých období jeho tvorby: hořkou komedii o mládí a lásce Loupežník (začala vznikat ještě ve společné dílně bratří Čapků před první světovou válkou), proslulou hru o robotech a lidech RUR, podnícenou mimo jiné první světovou válkou a následnou revoluční vlnou, a Bílou nemoc z druhé poloviny třicátých let, z doby, kdy se autor angažoval na obranu demokracie proti autokratickým a fašistickým režimům.

Jan Amos Komenský: Truchlivý I, II – Labyrint světa a ráj srdce

Edice jednoho z nejslavnějších děl české literatury Labyrint světa a ráj srdce. Komenského alegorické zobrazení marnivosti, ale i nebezpečí, nástrah, lstivosti a falše, nakonec však marnosti všeho počínání v obzorech veškerého jen světského světa, které vzniklo v roce 1623, je stále živé a aktuální. Samo částečně inspirováno triptychem Hieronyma Bosche Rajská zahrada podnítilo řadu nejen literárních ohlasů, ale i výtvarných reminiscencí přes Piranesiho či Maxe Ernsta až po Vladimíra Fuku.

Výsledky 73 - 84 z 101