Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar

Román o osudové lásce umírajícího mladého muže ke krásné Caterině, prožívané na římském venkově v krajině etruských ruin, kde hledá, vzdálen od milovaných Čech, ztracené zdraví, zachycuje mnoho z životního pocitu Julia Zeyera na počátku devadesátých let 19. století. Komentář se věnuje nejen textové historii Zeyerova románu, ale také systematicky odhaluje, že zvláštní snové okouzlení cizími látkami s hluboce procítěným vlastenectvím má své kořeny ve vlastním Zeyerově životopisu a v soudobé kulturní atmosféře.

Julius Zeyer: Pohádkové drama

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury.

Julius Zeyer: Vyšehrad – Troje paměti Víta Choráze

Julius Zeyer (1841–1901) patří k nejvýraznějším autorům lumírovské generace. Z jeho rozsáhlé tvorby, vycházející z novoromantismu a směřující k modernismu, vydala dosud Česká knižnice román Jan Maria Plojhar. Z autorovy veršované epiky nyní představujeme dvě díla, zastupující počátky i závěr básníkovy tvorby a zároveň polohu výpravně epickou i intimní. Vyšehrad (poprvé 1880, naše edice vychází z druhého vydání 1886) tvoří cyklus pěti básní: Libuše, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad a Lumír. Zeyer se v nich zahleděl do dávné české minulosti, inspirován pohanskými, římskými a keltskými mýty. Troje paměti Víta Choráze autor dokončil roku 1899, krátce před svou smrtí. V díle obsahujícím řadu autobiografických motivů je v konfliktu mezi láskou k ženě a k Bohu skryta jeho umělecká konfese. Svazek edičně připravila a komentář napsala Tereza Riedlbauchová.

Rukopisy královédvorský a zelenohorský

Uvádíme nové komentované vydání domnělých staročeských veršovaných památek z doby národního obrození. Rukopisy, které měly doložit slavnou a demokratickou národní minulosti, sahající až do raného středověku, a idealistickou vizi vyspělé staročeské kultury, byly po svém „objevení“ (1817 a 1818) nadšeně přijaty a inspirovaly i několik dalších generací českých umělců. Až na konci 19. století prokázali vědci, odmítající falešné vlastenecké iluze, jejich nepravost – skutečnými původci byli zřejmě Václav Hanka a Josef Linda. Obě díla, na nichž dnes už neceníme „starobylost“, ale krásu básnického jazyka, uvádíme v klasickém převodu Kamila Bednáře, v transkripci původního nálezu a v prvním novočeském překladu, který pořídil Václav Hanka. Komentář rekapituluje spory o RKZ a představuje je jako svérázná umělecká díla.

Středověké legendy o českých světcích

Svazek Středověké legendy o českých světcích se vrací do raného a vrcholného středověku k počátkům vzdělanosti a písemnictví v našich zemích. Přináší legendy o věrozvěstech Konstantinu a Metoději, nejstarší české světici Ludmile, českých patronech Václavovi, Vojtěchovi a Prokopovi a nedávno kanonizované Anežce Přemyslovně.

Středověké legendy o českých světcích

Svazek Středověké legendy o českých světcích se vrací do raného a vrcholného středověku k počátkům vzdělanosti a písemnictví v našich zemích. Přináší legendy o věrozvěstech Konstantinu a Metoději, nejstarší české světici Ludmile, českých patronech Václavovi, Vojtěchovi a Prokopovi a nedávno kanonizované Anežce Přemyslovně. Tyto osobnosti, jak je v legendárním podání zachytili jejich současníci i další generace, po staletí významně formovaly českou křesťanskou tradici a představy o počátcích a osobitosti našich dějin. Staly se trvalou součástí národní kultury i historického vědomí a inspirací mnoha uměleckých děl. Původně staroslověnské a latinské texty z devátého až čtrnáctého století otiskujeme v novočeských překladech. Knihu edičně připravili a komentář napsali Jaroslav Kolár a Markéta Selucká.

Tři knížky lidového čtení

Tři příběhy s původně vznešenými ženskými hrdinkami, tradiční evropské středověké epické látky, které se pro svou širokou oblíbenost staly literárním základem pro pozdější lidová převyprávění a tzv. knížky lidového čtení. V nich je pak vedle původní literární látky zachycen představový okruh, zájmy, tužby i kulturní úroveň lidových šiřitelů. Potřeba knížek lidového čtení vykrystalizovala v českém prostředí od poloviny 17. do konce 18. století a jsou autentickým dokladem životního a kulturního obzoru českého lidového čtenáře. Knížky lidového čtení představovaly po více než dvě století neodmyslitelnou součást české slovesné kultury jako nenáročná četba širokých vrstev měst i venkova.

Třikrát rozprávky o jednom hrdinovi

Tímto titulem pokračujeme ve vydávání knížek lidového čtení. Naše trojice příběhů se tentokrát obrací k hrdinům mužského rodu, totiž k Ezopovi, Ejlenšpiglovi a Palečkovi. Jakkoliv českého původu je pouze třetí hrdina, Paleček, důvtipný a hodný šašek krále Jiřího z Poděbrad, i oba předchozí hrdinové, starověký mudrc Ezop i německý legendární filuta a podvodník Ejlenšpigel, umožnili lidovým vypravěčům, aby uložili do jejich příběhů své dobové představy o moudrosti, cti, chytráctví, odvaze, spravedlnosti, humoru a životě vůbec.

Život svaté Kateřiny

Jeden z klenotů české literatury, složité, mnohovýznamové, sofistikované dílo z doby Karla IV., individualizovaný portrét moudré světice patří k neopominutelným národním literárním památkám. V naší edici jsme se pokusili zachytit a zároveň vyčerpat všechny možnosti, kterými ji lze zpřístupnit současnému čtenáři, – v komentáři uvádějícím do dobového a vzdělanostního kontextu, dále v popisu ediční situace a edičních úprav, ve věcných vysvětlivkách, jazykovém slovníčku a konečně prostřednictvím novočeského reprodukčního překladu.

Život svaté Kateřiny

Veršovaná legenda Život svaté Kateřiny, datovaná do třetí čtvrtiny čtrnáctého století, se nesporně řadí k stěžejním dílům české hagiografické literatury. Překvapuje nejen promyšlenou instrumentací textu, alegoričností, obrazným viděním a barevnou symbolikou, ale též úsilím o psychologickou motivaci jednání postav. Současný čtenář tak bezprostředně vstupuje do středověkého světa křesťanských idejí upoután názorným, živým vyprávěním o touze člověka po Bohu, o kráse i bolesti hledání a nalezení boží milosti.

Zábavné povídky raného obrození

Tento svazek zachycuje ve srovnání se známými a častěji vydávanými knížkami lidového čtení dosud edičně i badatelsky poněkud opomíjenou část obrozenecké prózy, totiž kultivovanou podobu raněobrozenské zábavné povídky, která byla určena především čtenářům z okruhu vlastenecké inteligence, měšťanstva a vzdělanějších lidových vrstev. Jde o zcela originální texty, které po svém absorbují svět soudobé zábavné prózy evropské a naplňují ho aktuálním domácím obsahem - v žánru historickém, ze současnosti, výchovném a humoristickém.

Výsledky 97 - 107 z 107