Karel Václav Rais: Povídky

Karel V. Rais se řadil na přelomu 19. a 20. století k nejčtenějším českým spisovatelům. K jeho oblibě vedly kromě úspěšného psychologického románu Kalibův zločin také povídky z českého venkova, které přinášely nezkreslený obraz života vesnického člověka tak, jak se s ním autor ve své učitelské práci setkával po dlouhou řadu let. Výbor, který uspořádal a k němuž komentář napsal Robert Adam, přináší reprezentativní průřez Raisovou tvorbou, v níž je důraz kladen na prostotu vyprávění a soucitný i kritický pohled na mezilidské vztahy. Idylický obraz venkova, jak byl do té doby čtenářům předkládán, se v jeho povídkách mění. Rais své čtenáře ale nešokuje ani neohromuje; jeho hrdinové – většinou starci a děti – hodnověrně zápasí o své místo v životě. Pořadatel vybral prózy, které dobou neztratily na účinnosti a dokáží oslovit i dnešního čtenáře.

Vavřinec Leandr Rvačovský: Massopust

Cenné dílo humanistické zábavné prózy 16. století, zachycující v poloze mravokárné alegorie jedno z oblíbených období církevního roku – masopust. Kniha poučuje o povaze masopustních nevázaností z pozice morálky měšťanstva, které bylo v té době určujícím při formování národní vzdělanosti; čtenář se zde potká s četnými exemply a příběhy, které nechávají nahlédnout do dobového života.

Václav Řezáč: Rozhraní

Rozhraní je vlastně románem o vzniku románu: vypráví o profesoru obchodní školy, jenž se rozhodl napsat román o slavném herci. Při psaní se jeho vlastní osudy splétají s osudy jeho románového hrdiny tak, že mimoděk přejímá některé jeho povahové rysy a vidí se v něm, jako by byl jeho vlastním obrazem. Pro dílo Václava Řezáče je charakteristický paradox, s nímž není v české literatuře sám: ve třicátých a čtyřicátých letech autor pozoruhodných psychologických románů, jedněch z nejlepších v české literatuře, sledujících působení zla v lidských duších, v padesátých letech autor ideologických tezovitých románů o poválečném osídlování pohraničí.

Karel Sabina: Novely

Tři novely vybrané z rozsáhlého a různorodého díla Karla Sabiny (1813 až 1877) přibližují dnešnímu čtenáři autorův tvůrčí vývoj a rovněž poukazují na jeho nezanedbatelný vliv na formování české literatury v její tematické i žánrové rozmanitosti.

Karel Schulz: Kámen a bolest

Román, který patří na samý vrchol české historické prózy. Autor s hlubokým kulturním zázemím v rodinách Mařáků a Schulzů, s literárním vzorem v dílech Durychových vytvořil na počátku 2. světové války tento slavný životopis Michelangela Buonarrotiho. Na pozadí rozsáhlé fresky renesančního života v Itálii a jejího dramatického politického dění zachytil svrchovaný tvůrčí i lidský zápas o svobodu a důstojnost. Jeho interpretaci nebylo možno pokrýt jedinou odborností: bylo k ní třeba historika, literárního historika i uměnovědce.

Josef Václav Sládek: Básně I

První ze tří svazků České knižnice, jenž představují čtenářům básnické dílo Josefa Václava Sládka, obsahuje jeho rané sbírky z dob, kdy ohledával inspirační zdroje a postupně nalézal svůj umělecký výraz. Po tematicky komplikovných Básních následují zralejší a jednoznačnější elegické Jiskry na moři, v nichž se zřetelně projevují dva základní tvůrčí impulzy: cesta do Ameriky a následná deziluze, a dále smrt první ženy při porodu. Další dvě sbírky, Světlou stopou a Na prahu ráje, se nesou ve znamení nově nalezeného osobního štěstí i pevného místa v české literatuře.

Josef Václav Sládek: Básně II

Druhý svazek poezie Josefa Václava Sládka zahrnuje sbírky z dob, kdy byl na vrcholu životních sil, přináší sbírky Ze života, Sluncem a stínem, Selské písně a České znělky, Jiné písně a České písně. Spojuje je ohledávání tématu venkova a sepjetí člověka s přírodním cyklem a příklon k poetickým formám vlastním lidové slovesnosti, zejména k písni.

Josef Václav Sládek: Básně III

Třetí svazek básní Josefa Václava Sládka, jímž uzavíráme první novodobé kriticky ověřené souborné vydání Sládkovy poezie v České knižnici, obsahuje pozdní básníkovy sbírky V zimním slunci, Písně smuteční, Za soumraku, Nové selské písně, Lethe a jiné básně. Sládkův životní prožitek zde, po raných intenzivně osobně laděných sbírkách a po vrcholu jeho tvorby v osobitém uchopení tradic lidové poezie, dospívá do moudrého retrospektivního pohledu stárnoucího muže a jeho poezie dosahuje zralých podob elegické reflexivní lyriky.

Josef Václav Sládek: Má Amerika

Soubor fejetonů a příhod, psaných v letech 1871–1892, v nichž Josef Václav Sládek informoval českou čtenářskou veřejnost o svých zážitcích z cesty po Severní Americe v letech 1868–1870. První pokus souhrnně zachytit a představit tuto cestu učinil Sládkův životopisec F. Strejček, když čtenářům předložil sbírku Sládkových fejetonů Americké obrázky. Naše vydání fejetonů je oproti Strejčkově edici uspořádáno chronologicky a rekonstruuje tak, jak o své cestě na zkušenou na nadějíplný kontinent postupně  české čtenáře informoval sám autor.

Antonín Sova: Básně

Antonín Sova patří k prominentním a ve své době nejčtenějším básníkům modernismu přelomu 19. a 20. století. Na rozdíl od Březiny se však dosud nedočkal souborného kritického vydání svého díla, poslední pokus o jeho spisy z let 1959 až 1962 uvízl po dvou svazcích prózy a dvou svazcích poezie. Česká knižnice tuto mezeru alespoň zčásti zaplňuje vydáním pětice vrcholných autorových básnických knih: Z mého kraje, Zlomená duše, Vybouřené smutky, Ještě jednou se vrátíme… a Lyrika lásky a života. Básně, které je tvoří, klenou oblouk od realismu a impresionismu k symbolismu; tematicky sahají od přírodní lyriky k reflexím, vizím, poezii sociálních protestů a hořké intimní lyrice.

F. X. Šalda: Boje o zítřek

Boje o zítřek, svou první knihu, vydal literární kritik F. X. Šalda v roce 1905 s podtitulem Meditace a rapsodie 1898–1904. Zahrnul do ní čtrnáct esejů, asi pětinu svého dosavadního díla, koncipovaných ovšem již s perspektivou knižního celku. „Vydám ... brzy asi nákladem Volných směrů menší vybranou knihu svých esejí a článků, která by vyhovovala mému srdci. Beze všeho kritického a dialektického aparátu, Jen svoje nejvnitřnější prožití a poznání z umění. Jen vnitřní zkušenosti, jen esenci: jakési meditace v próze.“

Josef Škvorecký: Zbabělci

Román Zbabělci, líčící osudy členů studentské džezové kapely v posledních dnech války v květnu 1945 na českém maloměstě, vyšel až deset let po svém vzniku v roce 1958 a provázela ho ostrá kritika z politických kruhů, takže do druhého vydání musel být přepracován. Naše edice se vrací k původnímu znění a komentář zachycuje všechny diference přepracované verze. Podařilo se tak zachytit v dokumentární podobě intimní dějiny textu i doby, v níž vznikal, a my se stáváme svědky dramatického zápasu nejen o tvůrčí svobodu, ale i o elementární lidskou čest.

Výsledky 73 - 84 z 107