Karel Hynek Mácha: Básně

Svazek básní Karla Hynka Máchy, romantického básníka národního obrození, vychází v České knižnici potřetí. Reedice zachovává koncepci předchozích vydání (1997, 2002). Představuje Máchovo básnické dílo v plné šíři i vývojovém zrání a dává tak dnešnímu čtenáři možnost vhlédnout do nitra osobnosti, v níž se sváří zoufalství s nadějí, okouzlení krásou s pocity zmaru.

Karel Hynek Mácha: Prózy

Výběr próz pro tento svazek přináší základní témata, dimenze a formy prozaické části Máchova díla. Zahrnuje texty vztahující se k romantické pouti (Pouť krkonošská, Návrat apod.), romantické fragmenty, v nichž se prolíná poezie s filozofií, každodennost s básnickou stylizací (Rozbroj světů apod.), autobiografické texty (Deník z roku 1835, Obrazy ze života mého), uskutečněnou část pokusu o cyklus historických próz KatKřivoklad, historizující povídky a román Cikáni, zachycující Máchovo vyrovnání se s klíčovým romantickým útvarem.

Josef Svatopluk Machar: Confiteor... – Zde by měly kvést růže...

Básnické dílo Josefa Svatopluka Machara (1864–1942), iniciátora a hlavního tvůrce manifestu České moderny, stojí u základů moderní české poezie. Věcná reálnost, provokující ironie a zdůrazněný individualismus jeho veršů popřely ideály ruchovsko-lumírovské generace a ustavily novou básnickou poetiku. Česká knižnice v tomto svazku přináší Macharovu prvotinu Confiteor... (1887), která svého času způsobila skandál, jeden z nejbouřlivějších v dějinách české literatury (autor byl označen za nemorálního cynika a nihilistu), a soubor veršovaných příběhů Zde by měly kvést růže... (1894), portréty žen, jež se stávají obětí pokrytectví a konvenční morálky. Machar se v této sbírce z dnešního hlediska jeví jako předchůdce genderové kritiky měšťácké společnosti. Svazek edičně připravil a komentoval znalec autorova díla Bohumil Svozil.

Marie Majerová: Přehrada

Marie Majerová (1882–1967) je známá jako prozaička ženských osudů a autorka příběhů se sociální tematikou Siréna a Havířská balada. Vrcholem jejího díla je však román Přehrada, který vysoce ocenil už F. X. Šalda. Spisovatelka se v něm inspirovala novými narativními postupy a zvláště knihami Johna Dos Passose; zachytila moderní velkoměsto s pestrou směsicí obyvatel, prostorů a tvarů, s kontrasty všední bídy, vymožeností civilizace a exotičnosti. V devětatřiceti krátkých kapitolách, vždy z jiného prostředí, líčí revoluci odehrávající se v průběhu čtyřiadvaceti hodin v Praze budoucnosti. V avantgardním duchu to není jen mocenský převrat, ale také hra. Současná edice se vrací k prvnímu vydání z roku 1932, a odstraňuje tak poválečné autocenzurní zásahy, které Majerová ve svém díle provedla. Ediční příprava Jiří Holý, komentář Marie Mravcová.

Karel Michal: Soubor díla

Souborné vydání díla prozaika Karla Michala vzniklo se záměrem pokusit se edičně a interpretačně uchopit předčasně uzavřené dílo autora, jehož generace dodnes tvoří literární současnost. Tradičně bývalo zvykem po smrti výrazných osobností pořídit nejprve zevrubný životopis, který tvořil zpravidla podklad pro pozdější, odstupem objektivizovanou interpretaci. Naše edice obsahuje vedle vydaných děl i všechny dostupné texty z pozůstalosti a komentář je zaměřen na všestranné zachycení Michalovy biografie. Zbývá interpretovat.

Adam Michna z Otradovic: Básnické dílo

Svazek obsahuje tři Michnovy významné soubory písní: Českou mariánskou muziku, Loutnu českou a Svatoroční muziku. Jakkoliv jsou Michnovy písňové texty určeny k hudební realizaci a těsně spojeny se svým nápěvem, tato edice chce upozornit na jejich slovesnou stránku, představit Michnu jako básníka a jeho texty jako poezii. V komentáři je pořízen detailní soupis Michnových motivů zakotvených v biblickém textu – srovnáním Michnovy hravé poezie s konstantním textem Bible lze zachytit příznačné rysy barokní poetiky.

Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi I–II

Bratři Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové prosluli jako spoluautoři dvou děl, která se výrazně zapsala do české literatury. Zatímco hlavním autorem dramatu Maryša (1894) byl mladší Vilém, Rok na vsi (1903–1904) byl rozhodující měrou dílem staršího Aloise. Ten působil jako učitel na jihomoravském venkově, od konce osmdesátých let 19. století byl správcem školy v Divákách na Slovácku. Zde poskytl útočiště svým třem bratrům včetně Viléma. Právě Diváky se staly hlavní inspirací rozsáhlého románu s podtitulem Kronika moravské dědiny. V kalendářním cyklu roku od října do září zobrazuje svět a život fiktivní vesnice Habrůvka, členěný rytmem ročních období, zemědělské práce, křesťanských svátků, slavností a dalších událostí místního života.

Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi I–II

Bratři Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové prosluli jako spoluautoři dvou děl, která se výrazně zapsala do české literatury. Zatímco hlavním autorem dramatu Maryša (1894) byl mladší Vilém, Rok na vsi (1903–1904) byl rozhodující měrou dílem staršího Aloise. Ten působil jako učitel na jihomoravském venkově, od konce osmdesátých let 19. století byl správcem školy v Divákách na Slovácku. Zde poskytl útočiště svým třem bratrům včetně Viléma. Právě Diváky se staly hlavní inspirací rozsáhlého románu s podtitulem Kronika moravské dědiny. V kalendářním cyklu roku od října do září zobrazuje svět a život fiktivní vesnice Habrůvka, členěný rytmem ročních období, zemědělské práce, křesťanských svátků, slavností a dalších událostí místního života.

Václav Bolemír Nebeský: Básně

Václav Bolemír Nebeský je představitelem domácí české literatury první poloviny 19. století, doby předbřeznové; obráží kulturní ovzduší, na jehož pozadí vyrostli po Máchovi především Němcová a Havlíček. Tušíme v něm ještě doznívání biedermeieru, avšak jde o dílo ve své době hluboce vzdělaného člověka, vstřebávajícího osobitě nové kontakty - ideje i projevy národního obrození, atmosféru Rukopisů, literární zjev K. H. Máchy i soudobou evropskou literaturu; jeho zásluhou je bezprostřední inspirativní působení na začínající B. Němcovou.

Božena Němcová: Babička

Babička Boženy Němcové (1820–1862) neodmyslitelně patří do kanonického fondu naší národní literatury. Stala se nejen tématem mnoha divadelních a filmových adaptací, ale i žádaným předmětem sběratelského či bibliofilského zájmu. V „obrazech venkovského života“ se tak před generacemi čtenářů znovu a znovu promítá autorčina dojemná vzpomínka na dětství, z níž stvořila literární typ ideálně kladného českého člověka, harmonicky spjatého s koloběhem přírody.

Božena Němcová: Babička

Babička Boženy Němcové (1820–1862) neodmyslitelně patří do kanonického fondu naší národní literatury. Stala se nejen tématem mnoha divadelních a filmových adaptací, ale i žádaným předmětem sběratelského či bibliofilského zájmu. V „obrazech venkovského života“ se tak před generacemi čtenářů znovu a znovu promítá autorčina dojemná vzpomínka na dětství, z níž stvořila literární typ ideálně kladného českého člověka, harmonicky spjatého s koloběhem přírody. Prostá dobrá babička, která s láskou a pochopením mírní napětí mezi obyvateli ratibořického údolí, je v české kultuře zosobněním lidské moudrosti, pokory a pracovitosti.

Božena Němcová: Povídky

Svazek přináší soubor čtenářsky osvědčených povídek Boženy Němcové, v nichž se dovršila snaha české literatury o původní, umělecky provedenou podobu tohoto žánru. Povídky tvoří základní půdorys díla Boženy Němcové – vznikaly průběžně a byly vedle pohádek vůbec nejčastější literární formou, jíž se věnovala. Jejich tón mnohdy přizpůsobovala periodiku, pro něž byly určeny, vždy ale zachycovaly dějový a morální obzor jejího světa: hrdinové a hrdinky jsou většinou venkované, avšak nevšedního osudu i vlastností, do nichž autorka mnohdy promítala své představy o životě, svá napomenutí čtenářům i své sny.

Výsledky 49 - 60 z 107