Česká knižnice

Výbor z vrcholných historických novelistických povídek Zikmunda Wintra.

Komentovaný výbor, který společně s oběma sbírkami vydanými ještě za básníkova života – lyricky radostnými i pokornými verši Hosta do domu (1921) a sociálně vyhrocenou, baladickou notou Těžké hodiny (1922) – obsahuje i další skladby do sbírek nezařazené, např. stěžejní pásmo Svatý Kopeček (1921).

Vydání v České knižnici reprezentuje Jana Zábranu v roli svébytného básníka a prozaika. Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968 pod názvem Lynč) rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969–1971. Do prozaické části svazku bylo soustředěno všech třináct doposud známých Zábranových povídek z padesátých let.

Svazek obsahuje všechny básnické sbírky Jana Zahradníčka v chronologickém uspořádání.

Pětice Závadových básnických sbírek.

Román o osudové lásce a umírání, odehrávající se na pozadí italské venkovské krajiny a etruských ruin, plný stesku po pocitu životní přináležitosti.

Svazek je věnován žánru přelomu 19. a 20. století, jež má v dějinách českého dramatu a divadla své specifické a nepominutelné místo.

Dvě díla Zeyrovy veršované epiky, zastupující jeho polohu výpravně epickou i intimní.

Výbor ze staroslověnských a latinských legen devátého až čtrnáctého století, jež stály na počátku vzdělanosti a písemnictví v našich zemích.

Výbor ze staroslověnských a latinských legen devátého až čtrnáctého století, jež stály na počátku vzdělanosti a písemnictví v našich zemích.

Tři příběhy, jež po dobu století a půl obíhaly v knížkách lidového čtení coby nenáročná četba širokých vrstev měst i venkova.

Trojice příběhů lidového čtení, jejichž hrdiny jsou mudrc Ezop, filuta Ejlenšpigel a důvtipný šašek Paleček.