V poslední únorový den přestupného roku 1864 se v Kolíně narodil J. S. Machar, v Pacově jen o tři dny dříve Antonín Sova. Při příležitosti kulatého výročí vracíme na chvilku svazky obou básníků české moderny do kolotoče hlavní stránky našeho webu.
Od prvních úvah o programu České knižnice nebylo pochyb, že zahrne stěžejní díla Josefa Svatopluka Machara. Seznam jmen autorů a názvů děl přibližující program Knižnice na příští léta, který byl otištěn v jejím prvním katalogu z roku 1998, předpokládal, že sršatý průkopník realistického verše, deziluzivního pohledu na buržoazní morálku a soucitu s těmi, kdo jsou jí ze slušné společnosti vylučováni, bude v Knižnici reprezentován dvěma svazky, vystihujícími jeho přínos k modernistické transformaci české literatury v období od druhé poloviny osmdesátých let 19. století do prvních roků století dvacátého. První svazek měl zahrnout všechny tři sbírky z cyklu Confiteor spolu s cyklem souborně prezentovaným jako Čtyři knihy sonetů, druhý veršovaný román Magdalena spolu se sbírkou Golgata.
Ze zamýšlených dvou svazků byl zatím v České knižnici realizován jeden, a to v roce 2012. Svazek 69 zahrnuje Macharovu pobuřující prvotinu z roku 1887, sbírku Confiteor..., označenou při vydání odpůrci za "zpozdilé rouhání Duchu svatému" a "projev duševního mrzáctví", jemuž je třeba "vší silou zabránit" v působení na mládež a společnost. Pro editora svazku Bohumila Svozila macharovský svazek představoval úkol na průsečíku celoživotního odborného zájmu jednak o projevy věcnosti v literatuře, jednak o básnické směry české moderny. Nepojal do něj všechny sbírky, které na přelomu osmdesátých utvořily trilogii Confiteor, nýbrž jen první z nich. Namísto knihami sonetů doplnil Macharův debut sbírkou epických básní Zde by měly kvést růže... z roku 1894 (za výchozí texty byla ovšem editorem v obou případech zvolena vydání poslední ruky z třicátých let 20. století). Spojnicí jeho výběru se tak vlastně – vedle konfrontace lyrické a epické tváře realistické poezie – stalo téma genderu. "...jak v životě, tak v poezii nebyl vždy »bezohledný jako nůž«," napsal Svozil o Macharovi, "postupně potlačil sebestřednost svých veršů, obrátil se k životní zkušenosti jiných lidí a projevil značné pochopení pro jejich tíživý osud. I stalo se, co se nedalo tak snadno očekávat po Confiteoru, kde básník zaujal k ženám pohrdlivý, odsuzující, až nenávistný vztah – s probuzenou citovostí se Machar v knize Zde by měly kvést růže... naopak stal citově zaníceným obráncem žen, trpících ve své lidskosti necitlivostí mužů a zvůlí osudu."
Na jiném místě v komentářové části pak editor mezi řádky vyložil, proč se při koncipování svazku odchýlil od edičního záměru vytyčeného zakladateli Knižnice. O Confiteoru zde napsal, že je "nejen přehlídkou přesvědčivých básnických výsledků, které svým čistým realistickým charakterem ustavují pravou tvář autora i mez ve vývoji české novodobé poezie, ale též územím Macharových nedobojovaných zápasů o sebe sama a pravý realistický výraz. Ani druhý a třetí díl Confiteoru (Bez názvu, Třetí kniha lyriky), a dokonce ani sbírky sonetů v daném ohledu Macharovu tvůrčí situaci výrazněji nemění. A tak vzniká paradox: navzdory umělecké nejednoznačnosti celku je Confiteor I nadlouho autorovým nejcennějším i čtenářsky nejpřitažlivějším dílem."
K macharovskému svazku nabízí náš web Seminář od Roberta Kolára. "Maturitní" interpretace srovnává na prvním oddílu Confiteoru... prvky realistické a lumírovské poezie a ukazuje, jak struktura Macharova verše souvisí s významovou výstavbou jeho první sbírky.
Lyrika Antonína Sovy je v Knižnici reprezentována objemným svazkem 79 z roku 2014, který sestavil a edičně zpracoval Václav Vaněk. Svazek koncipovaný v souladu s edičním programem Knižnice z roku 1998 soustřeďuje jádro toho, čím Sova ve svých "rozhodných letech" (Miroslav Červenka) přispěl k realistickým, impresionistickým a symbolistním tendencím české moderny. Zahrnuje pět sbírek z období 1892–1907, ovšem v textových verzích, které se od prvních vydání značně odchylují. Podobně jako v případě svazku macharovského vyšel i Sovův editor z textů poslední ruky, z podoby, kterou tyto sbírky za jeho osobní účasti dostaly v básníkových spisech vydávaných ve dvacátých letech 20. století nakladatelstvím Aventinum. – Ke knižničnímu vydání Sovovy čtenářsky vděčné poezie dosud žádný Seminář nevyšel, od Roberta Kolára máme nicméně slíbenu alespoň Dílnu ke koláži z básníkových veršů v písničce skupiny Jananas. Publikována bude jako třešnička na dortu v závěrečných měsících letošního roku.
Macharovský svazek je dosud v knihkupecké síti k dostání, sovovský je u nakladatele i distributora čerstvě rozebrán a zřídka se objevuje i v internetových antikvariátech.
Zpracoval Pavel Janáček