(1899–1971)
Prozaik a novinář.
Studoval na reálce v Lounech, kde navázal celoživotní přátelství se svým spolužákem, básníkem Konstantinem Bieblem. Ihned po maturitě roku 1917 byl odveden, prodělal výcvik v Záhřebu a Riece, ale již na podzim téhož roku byl superarbitrován. Studentská léta i zážitek armádní mašinerie se později staly důležitými tematickými impulzy jeho tvorby. Z učitelského místa byl zakrátko propuštěn pro svou levicovou politickou činnost, od roku 1922 se živil výhradně jako literát a žurnalista. Účastnil se aktivit meziválečné avantgardy, byl členem umělecké skupiny Devětsil. Stal se důležitým představitelem poetistické, důsledně lyrizované prózy. Lyrizaci a obecně beletristické postupy užíval i ve svých publicistických pracích. Po druhé světové válce i po únoru 1948 se věnoval téměř výhradně žurnalistice.
slovníková hesla:
Slovník české literatury po roce 1945
Karel Konrád, zřejmě v roce 1930, zdroj: Literární archiv PNP, fond Biebl Konstantin, L.a. 83/92/39