Fráňa Šrámek

(1877–1952)

Básník, prozaik, dramatik, vrcholný představitel senzualisticky orientované tvorby.

Pocházel ze Sobotky, do města v dospělosti pravidelně zajížděl za svou matkou. Obecnou školu vychodil v Písku. Po maturitě byl zapsán na práva, ovšem studia zanechal. Navázal kontakty s anarchistickými kruhy (bydlel načas v Neumannově olšanské vile, v okruhu politické levice se seznámil i se svou družkou a budoucí manželkou). Literárně a politicky se začal angažovat v anarchistických tiskovinách, za antimilitaristkou báseň Píšou mi psaní, kterou uveřejnil v odpověď na povolávací rozkaz k vojenskému cvičení, byl vězněn. Během uvěznění napsal řadu básní své angažované sbírky Modrý a rudý. S anarchistickým hnutím se Šrámek rozešel po roce 1906, nadále působil jako spisovatel z povolání a zůstal stranou generačních a směrových uskupení i politických aktivit. Během první světové války narukoval na ruskou frontu, později bojoval i v Itálii a Rumunsku. Válečná zkušenost jen posílila proměnu charakteru Šrámkova díla směrem k radostnému přitakání životu jako takovému, ocenění přirozenosti a plného smyslového vyžití. Toto vitalistické směřování došlo vrcholného výrazu v básníkově sbírce Splav. Lyrismus a oceňování citově a smyslově plného žití se projevily i ve Šrámkových prozaických a dramatických pracích.

heslo ve slovníku Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století