Zatímco první svazky svého nového ročníku představuje Česká knižnice vždy v květnu při pražském knižním veletrhu Svět knihy, její obvyklý předvánoční termín v kalendáři přednáškových běhů Kruhu přátel českého jazyka vybízí k tomu prezentovat zde svazky závěrečné. Nejinak tomu bylo před koncem roku 2022, kdy spolupracovníci Knižnice František Martínek a Tomáš Havelka přiblížili jazykovědcům, studentům a pedagogům Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dva svazky, jejichž vydáním se uzavře ročník 2022 – půjde o svazek 118 věnovaný dramatice Josefa Kajetána Tyla a o svazek 119 s duchovními traktáty Jana Amose Komenského.
Ani jeden ze svazků nebyl ve středu 21. prosince při setkání v posluchárně č. 18 v hlavní budově filozofické fakulty na Palachově náměstí v Praze ještě fyzicky k dispozici. Tylovský svazek byl sice již vytištěn a jeho prodej na e-shopech nakladatelství Host i distribuční společnosti Kosmas spuštěn, ale do knihkupectví přijde až na počátku roku 2023. Jazykovědec František Martínek (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK) se při jeho představení v Kruhu soustředil na užší problematiku ediční úpravy textu Tylových her. Koncepce výboru usilujícího "pokrýt klíčové body Tylovy dramatické tvorby" je dílem druhého z editorů, literárního historika Dalibora Turečka (Ústav bohemistiky FF JČU v Českých Budějovicích). Svazek obsáhne šest dramat různých žánrů: Čestmír, Pražský flamendr, Paličova dcera, Kutnohorští havíři, Krvavé křtiny a Strakonický dudák.
Tyla charakterizoval František Martínek jako klasika, jenž v současnosti mezi ostatními klasiky nezaujímá obzvláště vysoké postavení. Řada jeho dramat je sice dodnes v oběhu, ale v textově nespolehlivých vydáních, což přednášející doložil jednou z elektronických edic Strakonického dudáka v populární e-Knihovně pražské Městské knihovny, která jako Tylův text chybně prezentuje o sto let mladší adaptaci této hry od režiséra Jiřího Frejky. Zásadní textologické rozhodnutí představuje při vydávání Tylových her volba, zda budou za výchozí text volena první knižní vydání, která – jak při vydávání Tylových spisů zjistil již Alois Jedlička − "zespisovňovala" mimořádně živý Tylův dramatický jazyk, v řadě ohledů blízký tomu, jak spolu mluvíme dnes, anebo zda se výchozím textem edice stanou jazykově méně redigované Tylovy rukopisy. Pro ně bylo příznačné velké stylové rozpětí spolu s nesoustavnou distribucí vyšších stylových prvků a prvků běžného jazyka (sám Tyl měl za to, že přílišné dbaní na jazykovou formu, "básníkovo roucho", je vadou české literatury jeho doby) a dále větší expresivita a nižší míra "dourčenosti". Obtížným úkolem bylo proto pro editora hledat cesty společného edičního řešení ve svazku, který sice většinou ověřuje text zpracovaný pro Tylovy spisy v Knihovně klasiků, kde byly za výchozí text voleny pokud možno rukopisy, ale v případě Strakonického dudáka vrací naopak do hry ve jménu jeho kulturní reprezentativnosti text ve verzi prvního vydání knižního. František Martínek upozornil také na vazby tylovského svazku k jiným svazkům České knižnice: při zpracování textů s užitkem navázal na ediční poznámku Petry Hesové z nedávno vydaného svazku 97 s divadelními hrami Tylova současníka V. K. Klicpery, pozadí pro hornické výrazivo z historického dramatu Kutnohorští havíři zase mohou zájemci nalézt v edici Kořínkových Starých pamětí kutnohorských ve svazku 20.
Komenského Labyrint světa a ráj srdce byl v České knižnici vydán prozatím dvakrát, poprvé v souboru s dvěma částmi cyklu Truchlivý (svazek 7), podruhé samostatně (svazek 76). Oba svazky patří v katalogu Knižnice k těm nejvyhledávanějším, což přispělo k rozhodnutí vrátit se ke Komenského dílu znovu. Na návrh komeniologa a historika starší české literatury Tomáše Havelky (Filosofický ústav AV ČR) vychází však tentokrát Labyrint v širším souboru jiných Komenského traktátů a kázání a poprvé také v podobě odpovídající rukopisu z roku 1623 – výchozím textem dřívějších svazků Knižnice bylo tištěné vydání tzv. amsterdamské z roku 1663. Součástí nového knižničního zpracování Labyrintu bude rozsáhlý aparát, srovnatelný s vydáním kritickým, který mimo jiné zachytí evoluci textu od rukopisné verze přes první knižní vydání (zhotovené zřejmě v Lešně) z roku 1631 až po kanonické vydání amsterdamské. Zatímco rukopisná verze z 20. let 17. století dává podle Havelky ústřednímu syžetu poutníkovy cesty od jednoho jeviště světa k druhému přímé, až encyklopedické pojetí, v pozdějších verzích dochází k rozmělňování této linie nově vkládanými pasážemi, které mají digresivní charakter a nejednou jsou v rozporu s prostorovou či dějovou logikou vyprávění. To, že nová knižniční edice nepřináší Komenského dílo tak, jak je na ně čtenář zvyklý, bude signalizovat již titul, který v souladu s rukopisnou verzí textu zní Labyrint světa a Lusthauz srdce.
Kromě textologické problematiky se Tomáš Havelka, který je současně pořadatelem svazku i autorem edičního zpracování vydávaných textů, ve své přednášce věnoval také koncepci výboru, jehož bude raný Labyrint součástí. Z důvodu rozsahu bude výbor prezentován ve dvou samostatně neprodejných knihách. První kniha spojí dva spisy z 20. let 17. století o hledání jistoty, jíž lze dosíci jen v mysticko-komtemplativním spojení s Bohem. Vedle Labyrintu zahrne ještě Centrum securitatis, vydávané rovněž podle rané rukopisné verze (textovým východiskem knižničního vydání je tzv. vratislavský opis). Druhá kniha přinese všechny čtyři díly Truchlivého, včetně poslední části nazvané Smutný hlas, představující text Komenského stáří a jeho osobní závěť, a mezi nimi podle chronologie vzniku zařazené další spisy: dvě kázání dokládající autorovu obeznámenost s vývojem dobové homiletiky anebo třeba Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, který se v Knižnici objeví poprvé po čtyřiačtyřiceti letech. – Svazek věnovaný Komenského dílu je v současnosti připravován do tisku s předpokladem zahájení distribuce na přelomu února a března 2023.
Zpracoval Pavel Janáček