(1846–1908)
Básník a prozaik, přední představitel ruchovsko-lumírovské generace.
Narodil se v Ostředku u Benešova, od sedmdesátcých let žil trvale v Praze, kde pracoval jako advokátní koncipient a intenzivně se věnoval literatuře (vydával časopis
Květy). Účastnil se almanachu
Ruch (1868), debutoval sbírkou
Básně v roce 1874. Těžiště jeho básnické tvorby leží v rozsáhlých epických skladbách (
Lešetínský kovář,
Slávie,
Hanuman) a výrazně politicky angažovaných básnických sbírkách z období přelomu 80. a 90. let (
Jitřní písně,
Nové písně,
Písně otroka). Do téhož období spadá i série satirických próz s hlavním hrdinou Matějem Broučkem.
slovníková hesla:Lexikon české literatury (díl 1, A–G)
Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. stoletíSlovník básnických knih (
o básnické povídce Lešetínský kovář,
o skladbě Písně otroka,
o cyklu Ve stínu lípy,
o sbírce Nové písně)
fotografie:
Portrét Svatopluka Čecha ze středních let, Atelier Tietz-Gallat Praha, zdroj: Literární archiv PNP, fond Fotoarchiv, Sbírka LA PNP – pozitivy, L.a.D 2/68
