Karel Havlíček

(1821–1856)

Básník, literární kritik, překladatel, novinář a politik, zakladatelská osobnost české moderní žurnalistiky a břitký satirik.

Svůj častý literární přídomek Borovský odvodil Karel Havlíček z místa svého rodiště v Borové (dnes Havlíčkově Borové) u Přibyslavi. Po pracovní zkušenosti s místem vychovatele ve šlechtické rodině v Moskvě se na jaře 1845 rozhodl odstěhovat do Prahy a stát se zde spisovatelem z povolání. Získal zde pozornost české vlastenecké společnosti i stálé redaktorské místo. Během revoluce roku 1848 se stal předním představitelem liberálního proudu národního hnutí a svou novinářskou činností se snažil aktivizovat českou veřejnost v politických otázkách. Po porážce revoluce vedl Havlíček dál za stále obtížnějších podmínek ve svých listech veřejnou polemiku s vládou. V prosinci 1851 byl zatčen a dopraven do tyrolského Brixenu, kde byl nucen pobývat až do jara 1855, návrat mu byl povolen pod podmínkou, že se zřekne veškeré novinářské činnosti. Po návratu do Čech u Havlíčka naplno propukla tuberkulóza, této nemoci pak také podlehl. Havlíčkovy epigramy, jeho rozsáhlé epické skladby napsané v Brixenu, soubor cestopisných črt Obrazy z Rus i další básnické a prozaické dílo spojuje společensko-kritický pohled a často statirický tón.

heslo ve slovníku Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století