Bohumil Hrabal

(1914–1997)

Prozaik; jedna z nejvýraznějších osobností české novodobé prózy.

Bohumil Hrabal byl rodákem z Brna, část dětství strávil s matkou a svým adoptivním otcem v pivovaru v Nymburku, ovšem většinu života prožil v Praze. Vystudoval práva, nicméně právnické povolání nikdy nevykonával. Vystřídal řadu různých zaměstnání, od roku 1963, kdy oficiálně vyšel první větší soubor jeho povídek Perlička na dně, se živil jako spisovatel z povolání. Od padesátých let byl ve styku s řadou kulturních osobností, které různou měrou zapůsobily na utváření jeho životních i uměleckých postojů, mezi jeho přátele náleželi mj. Egon Bondy a experimentátorský grafik Vladimír Boudník. Pro Hrabalovo dílo je příznačná tematicko-motivická prostupnost jednotlivých textů (ta mj. způsobuje vznik variant textů, např. Bambini di Praga) a odvaha k hledání vlastních výrazových forem (např. Taneční hodiny pro starší a pokročiléMorytáty a legendy). V sedmdesátých letech vzniká řada zásadních Hrabalových textů, jako např. román Obsluhoval jsem anglického krále či novela Příliš hlučná samota. Několika jeho textům se dostalo divadelního a filmového zpracování.

heslo ve Slovníku české literatury po roce 1945