Libor Fára: Rytmus, 1959

koláž; 79 × 51 cm
soukromá sbírka
© Libor Fára – dědicové, 2020

Obraz použit na obálce svazku:
Josef Škvorecký: Zbabělci (2020)

Rytmus prostupuje Škvoreckého Zbabělce jako téma i jako stylový princip. Rytmus patří rovněž k základním principům tvorby Libora Fáry (jak si všiml Vojtěch Lahoda) – rytmus jako téma i jako princip opakování a variování motivů.

Výtvarník sám od čtyřicátých let studoval hru na bicí, sám hrál v jazzové kapele Harlem-Jazz a zvažoval i bubenickou kariéru. V cyklu spjatém titulem Rytmus rozehrává motiv bubeníka, plošnou figuru, zjednodušenou jen na nejzákladnější znaky. Variuje přitom různé materiály i techniky: od kresby a malby přes tvary vytrhávané z papírů a koláž (jako na deskách edice v České knižnici), až třeba po vyřezávání z plechu. A variuje přitom také fáze stylizovaného pohybu paží a těla postavy: ruce nad hlavou a napětí ticha, úder na napnutou membránu bubnu, zvuk, který rozechvívá vzduch i tělo, stává se komunikačním prostředkem. Vojtěch Lahoda postřehl, že v těchto figurách se „buben stává součástí figury, jako by byl jejím tělem, jako by bubeník bubnoval na své vlastní tělo.“ Bubeník je personifikací – ztělesněním rytmu. 

náměty ke čtení:
Vojtěch Lahoda: Libor Fára – Rytmus, Praha: Retro Gallery 2015

Zpracovala Stanislava Fedrová