olej, plátno; 80 × 110 cm
Národní galerie, Praha, inv. č. O16190
Obraz použit na obálce svazku:
Karel Hynek Mácha: Prózy a deníky
V Máchových popisech krajiny hraje významnou roli pozornost směřovaná k vnímateli, k vjemům všech smyslů, jež společně utvářejí atmosféru. A také popisy světla i vnímání povahy světla, které prochází přes překážku v podobě mlhy, ranní rosy či padající tmy. Hledáme-li dobovou analogii v malířské reprezentaci krajiny, nelze přehlédnout mistra atmosfér Piepenhagena. V jeho díle je časté právě zobrazení mlh, světla prodírajícího se skrze větve stromů, světelných podmínek vnímání soumraku i svítání, nočních krajin osvětlených jen měsícem, sněžení znesnadňujícího viditelnost nebo sněhu a jeho odlesků ve slunci. Z Piepenhagenova díla by bylo možné zvolit mnohé krajiny s poutníkem, pozorujícím scenerii z vyvýšeného místa, za východu či západu slunce. Volba však nakonec padla na krajinu vnitřku lesa v atmosféře ranního oparu, se světlem úsvitu v dáli a jeho odlesku na peřejích potoka, s pokroucenou větví starého dubu zvýrazněnou ozářením – krajinu intimity, ale zároveň nejistoty, nepřehlednosti a bezprostředního vztahu s přírodním živlem.
Zpracovala Stanislava Fedrová