Karel Hynek Mácha: Básně
Čtenářské vydání kriticky ověřeného textu všech dochovaných básní K. H. Máchy (s výjimkou dramatických zlomků) bylo vydáno v lednu 1997 jako první svazek České knižnice. S ohledem na praktické potřeby publika bylo uspořádáno tak, že první oddíl tvoří Máj jako nejvíce vyhledávaný Máchův text (vznikal 1834–1836), do závěrečného, pátého oddílu jsou seskupeny autorovy rané německy psané básně, vznikající převážně do roku 1830, u nichž lze očekávat méně četné zájemce (svazek tyto verše přináší jen v originále). Prostřední tři oddíly – Básně do roku 1832, Písně, Básně od roku 1832 – jsou uspořádány podle (leckdy obtížně či jen hypoteticky určitelné) chronologie vzniku textů. Svazek vychází z kritického vydání Máchových spisů v Knihovně klasiků (3 svazky, 1959–1972), nové jazykové zpracování textů, které provedla Marta Soukopová, aplikuje obecné zásady vytyčené v uvedeném kritickém vydání a zohledňuje výsledky pozdějšího máchovského bádání i nová pravidla českého pravopisu z roku 1993. Od kritického vydání se odchyluje především kompozice svazku, a to v zájmu přesnější chronologie, poskytující představu o zrání největší básnické osobnosti českého romantismu. Komentář, který s výjimkou pasáže o jazykové a pravopisné úpravě textů napsal Miroslav Červenka, nastiňuje vývoj básníkova díla prostřednictvím konceptu "situací", osobních i literárních rámců, v nichž se Máchova literární tvorba proměňovala, aniž by je šlo od sebe vždy oddělit jako časově následné etapy.
Svazek byl dvakrát reeditován, v roce 2002 a 2015. V těchto reedicích byly Máchovy německy psané básně doplněny o zrcadlově tištěný překlad Pavla Eisnera, pořízený pro knihu Okusy Ignaze Máchy z roku 1956.
Text ze záložky svazku:
Cestu za živými hodnotami našeho literárního dědictví může Česká knižnice sotva zahájit lépe než Karlem Hynkem Máchou, velkým romantickým básníkem českého obrození. Mácha se účastnil moderní výstavby českého duchovního světa ne tím, že by vyzýval k vlastenectví, ale tak, že otevřel rozhovor mezi básníkem a národem o lidském bytí, o touze, zoufalství a možnostech krásy. Tato témata předvedl jako intimní prožitky a zkušenosti lidských srdcí.
Nové vydání Máchových Básní není pouhým opakováním dosavadních edic, i když stejně jako ony obsahuje všechny dochované Máchovy veršované práce (kromě zlomků dramat) v čele s Májem; je tu tedy mladistvá epika, pozoruhodné ohlasy lidových písní, zralé verše niterných vyznání, cyklus znělek i soubor básní německých.
Svazek jsme pořádali se zřetelem k současnému čtenáři, včetně toho, který se s Máchou setkává poprvé. Rozvržení básní je nově promyšleno a zřetelněji teď vypovídá o autorově vývoji. Obsáhlý komentář nemá povahu autoritativního výkladu; sděluje věci potřebné k tomu, aby si čtenář vytvořil vlastní obraz Máchovy poezie a po svém ho prožil: informace o faktech a souvislostech, upozornění na nesnadno postřehnutelné, ale významově nosné prvky výstavby díla, poukazy k výsledkům dosavadního bádání, a to u jednotlivých období a souborů textů, i u každé básně o sobě.
Česká knižnice počítá s vydáním druhého máchovského svazku, který zahrne prózy a deníky, takže v ČK bude prezentováno celé Máchovo dílo.
Miroslav Červenka
